O jejich kvalitách se mohli naposledy přesvědčit posluchači na prvním kole soutěže Příbramská rocková liga, kterou pořádá Spolek ve čtvrtek, parta nadšenců, která se velmi výrazně podílí na organizování kulturního života v Příbrami.

Soutěž má být nejen přehlídkou kapel Příbramska, ale vítěz postoupí do finále celorepublikové soutěže Skutečná liga. První večer společně s Invitation zahráli i Magor City Orchestra, Soukromey Pozemek a jako nesoutěžní host skupina Plewel.

Kapelu Invitation, kterou tvoří kytarista Wrána, zpěvák Mory, baskytarista Ráďa a bubeník Kysi, jsme po koncertě vyzpovídali.

Proč jste se zúčastnili Příbramské rockové ligy, co si od ní slibujete?

Wrána: No, nemyslím si, že bychom byli opravdu tak úspěšní a úžasní abychom vyhráli, ale podle mě nám spíš soutěž pomůže v tom, aby se o nás dozvědělo více místních lidí. Nemusím jistě zdůrazňovat, že návštěvnost koncertů v místních klubech je rok od roku menší.
Mory: Já si teda nic neslibuju, protože jsme v Příbrami a ta by potřebovala pořádně nakopnout do koulí a ne jen dělat jako že se tu něco děje. Každopádně aspoň nějaká kultura se tu děje, tak jsme za to moc vděční.

Jak se vám hrálo?

Wrána: Mně se hrálo fajn, měli jsme tam spoustu známých a pro ně mě vždycky baví hrát.
Kysi: Hrálo se mi velice dobře, na koncertě bylo mnoho známých, atmosféra byla skvělá. Užili jsme si to.
Mory: Všichni z toho máme dobrej pocit. Jediná věc, která mě mrzí je, že mi před koncertem chcíplo kombo od kytary. Každopádně Wraník to všechno utáh. Jo a Kysi se ke konci koncertu dostal do takovýho rauše, že ušlapal pedál od kopáku až do rozebrání.

Co byste na soutěži vylepšili?

Wrána: Nejsem si jist. Na jednu stranu je fajn, že pořadatelé zvolili zrovna restauraci U Pletánků, ale přece jenom tady v Příbrami jsou i zvukově lepší prostory.
Kysi: Podle mého názoru je pro příště potřeba rockovou ligu ještě více mediálně propagovat, jinak nemám, co bych vytknul.
Mory: U Pletánků je to moc zapadlý. A chce to taky pozvat TV Fonku, rozdávat colu u vstupu a každýmu vlastní šatnu.

Jak hodnotíte výkony ostatních?

Wrána: Výkony ostatních raději moc nehodnotím, jednak nejsem pro tuto otázku povolaný a dále jsem velmi zaujatý.
Ráďa: Musím se přiznat, že hrát se Soukromáčema pro mě bylo maličko nostalgické. Za mladých punkových let to pro mě byla jedna z top kapel a teď vedle nich soutěžím.
Kysi: Posouzení výkonu ostatních kapel přenechám na porotě a na publiku. Mě osobně se výkony ostatních kapel velmi líbily.
Mory: No co dodat. Bigbít, punk a grunge vedle sebe. Bylo vidět, že každej se snažíme, a to nejen kvůli soutěži. A Viky (bubeník Magor City Orchestra – pozn. red.) je king bubeník!

Myslíte, že soutěž něco Příbrami přinese?

Wrána: To opravdu nemám tušení. Minimálně musím pochválit snahu organizátorů, kteří se snaží alespoň něco konat a pořádat koncerty. Spíše je soutěž přínosná pro kapely. Mám už osobní tip na vítěze a tato kapela si jistě postup do Skutečné ligy zaslouží.
Ráďa: Každá pořádná rocková akce v Příbrami je přínos, poslední dobou to tu dosti zamrzá.
Kysi: Myšlenka uspořádat takovouto akci se mi velmi líbí, příbramská rocková scéna takovéto akce potřebuje. Chtěl bych poděkovat organizátorům a popřát jim do dalších kol mnoho spokojených posluchačů.
Mory: Taky držím organizátorům palce, každopádně místo konání akcí by se mělo přinejmenším přešoupnout víc do centra města. A otázka přínosu něčeho Příbrami je tu fakt zbytečná.

Jak dlouho fungujete a jak byste popsali svůj dosavadní hudební vývoj?

Wrána: Pokud neberu moje společné hudební aktivity spolu s Kysim ještě před založením Invitation, založili jsme tento původně projekt na podzim před dvěma lety. Původní snaha byla hrát grunge podle našich vzorů Pearl Jam, Soundgarden nebo Alice in Chains. Našich oblíbených kapel v tomto stylu je opravdu spousta. Poměrně záhy po založení byl post baskytary obsazen Ráďou se kterým jsme si stylově dobře sedli. Další skoro rok jsme hledali někoho, kdo by si stoupl za mikrofon. Lidí jsme s neúspěchem vystřídali více, až jsem jednou při brouzdání po Bandzonu natrefil na Moryho a jeho písničky. Velmi mě překvapila jeho krásná barva hlasu. Dlouho jsme se nerozmýšleli a napsali mu, jestli by si s námi nechtěl přijít zajamovat. A tak tedy máme Moryho.
Kysi: Má hudební dráha kopíruje dráhu Wrány, hrajeme spolu již pět let a za tu dobu jsme se poměrně dobře sehráli. Spolupráce s Ráďou a Morym je úplně báječná a prakticky okamžitě jsme si na sebe zvykli.
Ráďa: Ještě k hudebnímu vývoji – poslední dobou se snažíme dělat věci více zaměřené k našemu stylu. Vyřadili jsme z repertoáru už docela slušnou řadu písní, snad to někam povede. Jo a rozhodně hrajeme hlasitěji.
Mory: To jo Wrána má teď extra hlasitý kytarový kombo a tak to teď pořádně řeže do chodidel. Jinak já jsem teda tady v „Invitejšan“ nejkratší dobu, každopádně za tu chvilku se tu mezi klukama fakt cejtím jako doma. Prostě je miluju jako svoje vlastní (smích). Sice to někdy mezi náma zaskřípe, ale většinou to to naše hraní a jamování všechno rozhřeší. A vývoj je stále všudypřítomný, ale netlačíme na pilu kvůli nějakým trendům.

Proč hrajete právě to, co hrajete?

Kysi: Protože nás to baví.
Wrána: No, opět se budu muset otřít o ty začátky. Prahli jsme s Kysim oba po stylové změně. Zároveň to byla tak trochu cesta ze slepé uličky už tehdy stagnujících Scaffold Saddle, kde jsme hráli.
Ráďa: Tak mě třeba baví dynamika, u nějakých písní zase atmosféra. Věřím tomu, že při správném podání, prostředí a alkoholu v krvi to bude bavit i posluchače.
Mory: Grunge a psychadelie – tahle kombinace mě prostě mrazí. Zkoušky nejsou nic v porovnání s koncertem. Hlavně když jsme fakt dobře společně naladěný, je to pro nás neopakovatelnej zážitek. Mě to vystřeluje mimo tuhle realitu. Daleko od Příbrami. Hlavně se taky snažíme předat nějakou energii ostatním, aniž bychom si hráli na nějakou super–extra–hyper–onan kapelu.
Naše hraní jsou víceméně i takové happeningy pro lidi, kteří to chtěj jinak.

Jaké máte ambice?

Kysi: Samozřejmě ambice máme ty nejvyšší!
Wrána: Mám ambice být dobrým muzikantem. Jinak nic... Né, tak každopádně proslavit se je dobrá věc, ale o to mi tolik nejde.
Ráďa: To jsou všechno lži! Samozřejmě že chceme jezdit v rychlých autech, mít hlasitější aparáty a alespoň jednou si vyhodit televizi z okna hotelového pokoje.
Mory: Přesně, zkrátka rebélie bez příčiny. Život se musí vychutnat a pořádně rozpitvat. Taky bychom si určitě přáli značku Invitation co nejdýl udržet na nohách, dál ji vyvíjet a dělat ještě kvalitnější rock a někam se s ním taky podívat dál po republice. A taky bych chtěl přestat kouřit.