Příbram /ROZHOVOR/ - Společně s kapelou Uran Uran a Vrch se představili ve třetím kole
Příbramské rockové ligy také Příbramáci z rockové kapely Eviwatt.
Jejich výkon porota celkově ohodnotila velmi vysokou známkou 7,2. Dosud vedoucí kapelu Origami sice nepřekonali, ale zůstali za nimi pouze o tři desetiny bodu. Eviwatt hraje ve složení: Eva Samková – zpěv, Václav Slíva – basa, Petr Procházka – bicí, Milan Hrudka – kytara a Luboš Chalupa – klávesy. Na otázky Deníku odpovídal kytarista Milan Hrudka, bubeník Petr Procházka a zpěvačka Eva Samková.
Jak dlouho hrajete a jak by jste popsali svůj dosavadní hudební vývoj?
Kapela vznikla někdy v létě roku 2007, poskládána v podstatě ze členů různých skupin. Eva ( Evlin ) Vašek Slíva (Confusion), Milan Přígrodský(Sněhové jazyky), Milan Hrudka ( Uran Uran) a Luboš Chalupa. Další vývoj byl o poznání zajímavější než u ostatních, možná by se dalo říci až rekordní. Během dvou posledních let dveřmi zkušebny prošlo dvanáct bubeníků a to se nepočítají zájemci. Charakteristické pro kapelu je jejich mollová muzika s nepopisnými emotivními texty o lidských vztazích na téma žárlivost, chlast, deprese, zrada a závist a jiná veselá témata. Člověk si to musí několikrát poslechnout, aby věděl o čem to vlastně je.
Proč hrajete právě to, co hrajete?
Milan: Hrajeme tak, jak to cítíme. Nic veselého, spíše naopak. Možná taková naštvaná nálada písní je ovlivněná našimi životními zkušenostmi a osudy lidí v našem okolí. Jsou to písně o lidech a jejich pocitech, nic o mašince a jejím kouřícím komínku, to tam nehledejte.
Petr: Kapela má repertoár postaven pouze na vlastních věcech s českým textem. Je to podstatně těžší se prosadit než hrát převzaté osvědčené vymyšlené pecky. O to více reakce posluchačů na některé skladby opravdu potěší. Kapela hraje asi tři a půl roku a prochází stále nějakými změnami. Já jsem do kapely přišel loni v listopadu na záskok vypomoci na jedno vystoupení a už jsem tam zůstal.
Proč jste se zúčastnili Příbramské rockové ligy a co si od ní slibujete?
Eva: A proč se nezúčastnit? Přišlo nám to jako dobrý nápad. Hrajeme, protože je to náš koníček. Když Vám k tomu navíc někdo zatleská, tak to slouží jako nabíječka na baterky! Každý se občas potřebuje dobít! Jako soutěž mi to ani nepřišlo, šlo o to si zahrát a užít si to s lidma.
Milan: Takové akce se musí podporovat. Zúčastnit se je povinnost.
Petr: Jednoduše jsme si chtěli zahrát, pokecat s kamarádama a podpořit dobrou akci.
Jak se vám hrálo?
Eva: Musím uznat, že ozvučený to bylo celkem dobře, nějaký mouchy se najdou vždycky.
Milan: Dobře, mouchy jsem utopil v pivu.
Petr: Hrálo se určitě v pohodě.
Co byste na soutěži vylepšili?
Eva: No určitě bych se zbavila těch židlí před podiem, lidičky neměli vůbec žádný prostor na paření. Jinak bych nic asi neměnila.
Milan: Já bych židle ještě přidal, kdyby bylo kam.
Petr: V porovnání s prvním kolem se toto kolo opravdu povedlo i na návštěvě to bylo znát. Scéna byla výborně osvícená, zvuk dobrý, pivo dobrý, kořalka taky, takže jsem byl taky dobrý.
Jak hodnotíte výkony ostatních?
Eva: Každá kapela je jiného žánru a každý má trochu jiný vkus, je to složité hodnotit. Myslím si, že všichni do toho dali kus sebe, všichni byli dobří.
Milan: Všechny kapely dobře. Každý, kdo něco dělá a snaží se v tom vynikat, dělá správně. Naopak, ten kdo nic nedělá se většinou stane kritikem.
Petr: Kluci z kapel hráli skvěle. Dobré pro tuto akci bylo, že každá kapela hrála jinak.
Myslíte, že soutěž něco Příbrami přinese?
Eva: Do budoucnosti nevidím, bohužel. Pokud by vítězná kapela vyhrála i skutečnou ligu, určitě by se chvilku o Příbrami mluvilo, ale opravdu nevím, kdo vyhraje a co bude následovat. V tuhle chvíli je fajn, že si hudební nadšenci můžou na jednom místě postupně užít příbramskou rockovou scénu.
Milan: Příbrami jako městu nic. Nepamatuji si, že lidé, kteří mohli rozhodovat o tom, co se v Příbrami podpoří a co ne, by byli příznivci tohoto druhu umění. Spíše naopak, kdo vzal do ruky elektrickou kytaru, byl v minulosti třídní nepřítel, dnes možná jenom nepřítel. Prostě krátce řečeno, rocková a podobná muzika nemá do dnešní doby v Příbrami žádnou významnou podporu ani plnohodnotný stánek, natož nějakou podporu příslušných institucí. Rocková liga to snad změní a zvedne zájem. Díky všem nadšencům a Spolku ve čtvrtek za Příbramskou rockovou ligu, která se po třetím kole bohužel stále pohybuje finančně v červených číslech. Pochvalu si zaslouží Rock rádio a Příbramský deník za mediální podporu těchto akcí. Poděkování patří hlavně posluchačům, nejdůležitějšímu elementu každého vystoupení, kterých stále přibývá, a to je to nejdůležitější, proto se to dělá.
Petr: Konečně se snaží někdo o něco, co tady pro kapely dlouho nebylo. Proto bych chtěl pořadatelům poděkovat a držím palce, jen tak dál.
Jaké máte ambice?
Eva: Chci být slavnou zpěvačkou, ne? (smích)
Milan: Zatím si vystačím s tím, že mě nazvali v rádiu kytaristou. Za kapelu bych řekl, že stále je třeba něco zlepšovat a zdokonalovat. Ale je to pořád nekonečný příběh, takže ambice zatím skromné. Všechno záleží na tom, kolik lidí bude kapelu poslouchat a bude se jim to ještě třeba líbit. To ukáže čas.
Petr: Já hraji jenom pro radost a zábavu. V dnešní době plného spěchu, stresu a jiného magoření to je pro mě relax a uvolnění.
Kdybyste dostali znovu pozvání zahrát si na Příbramské rockové lize, přijali byste? Proč?
Eva: Určitě ano, takové akce jsou zapotřebí.
Milan: No jasně.
Petr: Určitě ano. Přehlídka kapel je vždy atraktivnější než produkce jedné skupiny nejen pro posluchače, ale i pro muzikanty.